V 70. letech vytvořil  Karel Hofman několik významných fresek. Nejdůležitější je Život na Valašsku (1970) pro obecní úřad v Jablůnce. Zachycuje:

• pastevectví, salašnictví, práci na poli, sklizeň, valašské chalupy, lidové zvyky a propojení člověka s krajinou.

 Další významná díla se nachází v Mateřské škole v Jablůnce:

• Sen noci svatojánské
• Bačův sen

V těchto freskách spojoval skutečný život s pohádkovými a legendárními motivy. Chtěl ukázat nejen krásu Valašska, ale i jeho duchovní atmosféru.

V 80. letech vznikl cyklus obrazů inspirovaný lidovými slavnostmi. Patří sem například:

• Maškarní svatba (1985)
• Těžká nevěsta
• Svatba v masopustu

Nejde o pouhé zachycení lidových zvyků. Hofman se zamýšlí nad lidským životem, osudem, radostí i utrpením. Masky, svatby a slavnosti používá jako symboly lidské existence.

Portrétní tvorba

Velkou část jeho díla tvoří také portréty.

Maloval sousedy ze Soláně, přátele, významné osobnosti a také třeba zpěvačku Jarmilu Šulákovou. Byl mimořádně pečlivý. Jeden portrét vznikal mnoho hodin a často několik dní. Sám říkal, že má rád trpělivé modely. Jeho cílem nebyla pouze fyzická podoba člověka, ale také zachycení jeho charakteru a vnitřního života. 

Velkým úspěchem byla Hofmanova výstava ve Špálově galerii v Praze roku 1978. Bylo vystaveno 116 obrazů z let 1920–1977. Výstava potvrdila, že Hofman patří mezi nejvýznamnější české malíře své generace.