Po získání stipendia odjel Karel Hofman studovat na Královskou akademii krásných umění v Římě. Přestože zde nebyla samostatná krajinářská škola a musel absolvovat přijímací zkoušky na figurální specializaci, brzy zaujal svým talentem.

Již během prvního roku vystavoval v prestižním Bragagliově salonu v Římě, kde prezentoval nejen díla inspirovaná Itálií, ale také krajiny z Čech a Moravy. Jeho obrazy získaly velmi příznivé ohlasy české i italské kritiky, která oceňovala zejména cit pro krajinu, práci s barvou a osobitý malířský výraz. Díky úspěchu mu bylo stipendium prodlouženo.

Pobyty v Itálii, na Sicílii, Korčule i v dalších částech Středomoří výrazně obohatily jeho tvorbu. Sluneční světlo, moře, středomořská krajina i historické památky proměnily jeho práci s barvou, světlem a atmosférou obrazu. Přesto zůstával věrný krajinomalbě a hledal vlastní výtvarný rukopis.

Po dokončení studií se vrátil do rodné Jablůnky, ale nadále udržoval úzký kontakt se svým profesorem Otakarem Nejedlým a účastnil se dalších zahraničních malířských cest. Na Itálii po celý život vzpomínal s obdivem a označoval ji za zemi mimořádného umění, krásy a inspirace.