Akademický malíř Karel Hofman se narodil 14. září 1906 v Jablůnce jako nejstarší ze čtyř dětí Rudolfa a Františky Hofmanových. Právě zde a v nedaleké Mikulůvce prožil své dětství, které zásadně ovlivnilo celý jeho další život i uměleckou tvorbu. Od útlého věku projevoval mimořádný výtvarný talent. Silnou inspirací se mu stala valašská krajina, tradiční dřevěná architektura, každodenní život prostých lidí i jeho babička Melichaříková, která se později stala častým modelem jeho obrazů. K prvním významným dílům patří olejomalba Moje stařenka, vytvořená již ve čtrnácti letech.

Po ukončení školní docházky nastoupil do Dohnalovy malírny porcelánu v Jablůnce, kde se vyučil malířem porcelánu. Přestože zde získal cenné řemeslné zkušenosti, stále více tíhl k vlastní volné tvorbě. Rozhodující podporu mu poskytl učitel František Růžička, který rozpoznal jeho výjimečné nadání, vedl jej ke kresbě podle skutečnosti a povzbudil ho k dalšímu uměleckému rozvoji.

Po získání tovaryšského listu odešel do dílen bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm, kde se dále formoval jako malíř. Během svého života vytvořil rozsáhlé dílo zachycující především valašskou krajinu, venkovský život, portréty lidí a tradiční lidovou kulturu. Jeho obrazy vynikají citlivým pozorováním, hlubokým vztahem k rodnému kraji a mimořádnou schopností vystihnout atmosféru Valašska

Přestože později působil i na jiných místech, ke své rodné Jablůnce se ve vzpomínkách i tvorbě opakovaně vracel. Zrodil se zde jeho vztah k přírodě, lidem a tradicím, které se staly celoživotní inspirací jeho umění.